Fotka od AISalát s krevetami
Jednoduchý svěží salát s krevetami, rajčaty a červenou cibulí, dochucený citronem a olivovým olejem.
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.
Ingredience
- 800 g Krevety
- 1 ks Červená cibule tence nakrájená
- 200 g Rajče rozkrájené na kousky
- Sůl podle chuti
- Černý pepř podle chuti
- 1 ks Citron na šťávu
- 1 lžíce Olivový olej
- Pažitka podle chuti, nahrubo nakrájená
- Jablečný ocet podle chuti
Postup
Krevety vařte ve vodě s jablečným octem, dokud nejsou hotové (63 °C)
Vodu slijte, krevety zchlaďte, oloupejte je a položte na talíř
Přidejte na kousky nakrájená rajčata a tence nakrájenou červenou cibuli
Zalijte zálivkou z olivového oleje, citronové šťávy, soli a černého pepře
Přidejte nahrubo nakrájenou pažitku
Před podáváním dejte na 60–120 minut do chladničky
90 min
Studený krevetový salát, a celá jeho hra je v jedné věci – nepřevařit krevety. Krevetě stačí málo, protože je to vlastně jen svazek bílkoviny ve slané vodě, a ta bílkovina se sevře a vytuhne velmi rychle. 63 °C uvnitř masa je ten bod, kdy je krevetka ještě vláčná a sladká; o pár stupňů výš se z ní stane guma, kterou žvýkáte, ne jíte. Teploměr do vody vám tu udělá víc dobrého než hodiny zkušenosti od babičky – ale když ho nemáte, hlídejte krevetu okem: jak zprůhlední a stočí se do písmene C, je hotová. Stočí-li se do těsného kroužku, přeskočili jste okamžik.
Ocet ve vodě na vaření není rozmar. Dělá dvě věci – trochu stahuje povrch krevety, takže se slupka snáz oloupe, a dává do vody kyselost, která brání kreveta chytnout ten mdlý, až trochu „plastový“ pach, co bývá znakem ne úplně čerstvého moře. Je to levná pojistka, ne ochucovadlo.
Zbytek je salát v nejstarším slova smyslu – syrová zelenina, citron, olej, sůl. Žádný oheň, žádné vaření omáčky, nic se nezahušťuje. Právě proto rozhoduje jen kvalita toho, co je na talíři, a čas v lednici: 60 až 120 minut nejsou formalita, je to čas, kdy se citron a sůl stačí vsáknout do rajčete a cibule a vytáhnout z nich vodu a chuť zároveň, aby to na talíři nebyla jen hromada syrové zeleniny vedle krevet, ale salát, kde je všechno propojené.
Krevety kupujte raději mražené v hlavě nebo bez hlavy, ale ne ty už uvařené a oloupané z pultu s ledem – ty jsou obvykle přetažené dřív, než se k nim vůbec dostanete, a vy byste je tu ještě jednou vařili. Velikost nehraje takovou roli jako čerstvost: krevety by měly vonět mořem, ne amoniakem, a maso pod skořápkou má být pevné, ne rozpadavé. Mražené krevety rozmrazujte v lednici přes noc, ne pod horkou vodou – horká voda začne tu samou bílkovinu srážet dřív, než se krevetka vůbec dostane do hrnce.
Červená cibule je tu kvůli barvě a menší palčivosti než u klasické žluté – do syrového salátu se lépe hodí. Nemáte-li ji, obyčejná cibule poslouží taky, jen ji po nakrájení na pár minut namočte do studené vody nebo do té samé citronové šťávy, ať z ní vyprchá nejhorší štiplavost dřív, než se dostane na talíř.
Rajče volte zralé, ale pevné – má se dát krájet na kousky, ne rozmáčknout pod nožem. Přezrálé rajče uvolní do salátu příliš vody a vy pak budete pít salátovou šťávu lžičkou místo toho, abyste salát jedli vidličkou. Když je sezóna slabá a rajčata jsou bez chuti, trochu soli navíc je probudí, ale lepší je v tom období sáhnout po jiné zelenině, třeba okurce.
Citron dává salátu kyselost, která nahrazuje jakoukoli omáčku, a zároveň krevetu „osvěží“ po vaření. Množství šťávy neuvádějte podle lžic, ale podle chuti – ochutnejte zálivku ještě než ji nalijete na krevety, protože opravit přeslazené nebo přeslané rajče už nejde, kdežto zálivku můžete doladit, dokud je ještě v misce.
Olivový olej tu nehraje roli tuku na smažení, je to jen nosič chuti a trochu lesku na talíři, takže stačí málo a kvalita se pozná hned, protože se nic nevaří a nic ji nepřekryje. Pažitka na konci je spíš svěžest a barva než hlavní chuť – kdo ji nemá, může sáhnout po libovolné jemné zelené nati, jejíž vlastností je, že je svěží a jemná, ne dřevnatá, třeba petrželka nebo jarní cibulka.
V české kuchyni je tenhle salát spíš host než stálý obyvatel – zvyk tu je polévka a knedlík k obědu, ne studený salát se zálivkou. Berte ho proto jako lehký předkrm nebo letní večeři, ne jako náhradu hlavního jídla, na které jsou žaludky zvyklé jinak. A nezapomeňte na tu hodinu až dvě v lednici – bez ní je to jen rozházená zelenina s krevetami vedle, ne salát.