Fotka od AISušenky bez vajec
Jemné sušenky bez vajec, provoněné citronovou kůrou, které se rozplývají na jazyku.
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.
Ingredience
- 375 g Mouka
- 225 g Máslo
- 110 g Moučkový cukr
- 1 ks Citronová kůra
- 1 špetka Sůl
Postup
Do mísy vložíme máslo spolu s moučkovým cukrem a citronovou kůrou a dřevěnou vařečkou vytřeme do měkké a nadýchané hmoty.
Přidáme mouku a špetku soli a zpracujeme na těsto. Přendáme na pomoučněný povrch a dál hněteme rukama.
Vytvoříme kuličku, zabalíme těsto do potravinové fólie a necháme odpočinout v chladničce.
30 minTěsto rozválíme mezi dvěma archy papíru na tloušťku 5-7 mm a vykrájíme sušenky vykrajovátkem o průměru 5 cm.
Zbytky těsta znovu prohněteme, rozválíme a vykrájíme sušenky.
Sušenky přendáme na plech vyložený pečicím papírem a pečeme v troubě předehřáté na 180 °C.
15 minHotové sušenky vyjmeme z trouby, necháme vychladnout a podáváme.
Tohle je obyčejné "lineckého typu" těsto bez vajec - máslo, cukr, mouka, a celá chemie stojí na jednom principu: tuk obalí mouku dřív, než se stihne vytvořit lepek. Proto se tomu říká "křehké" těsto, a proto taky žádné vejce nechybí - vejce by akorát přineslo vodu, voda by s moukou dala lepek, a lepek je přesně to, co u sušenky nechceme. Chceme, aby se rozpadla pod zubem, ne aby se táhla.
Celý úspěch se rozhoduje ve druhém kroku, ne při pečení. Jak dlouho hnětete, tím rozhoduje, kolik lepku se stihne probudit. Vytřete máslo s cukrem do nadýchané pěny - tam vám pomůže vzduch nabitý do tuku, ten nahradí vejce, které by jinde dělalo nadlehčení. Pak mouku vpravte rychle, jen co se spojí, a dál už prsty nepracujte víc, než musíte. Někdo řekne "hněť důkladně, ať je těsto hladké" - ne, protože hladké těsto u linečky znamená gumové sušenky, ne křehké.
Chlazení v mísu k odpočinku taky neslouží jen k tomu, aby se těsto "schladilo". Máslo v chladu ztuhne, těsto se lépe válí a nelepí na váleček, a lepek, který se přece jen trochu probudil, se uvolní a nebude těsto stahovat zpátky, když ho rozválíte. Bez téhle pauzy budete bojovat s těstem, které se vám po vykrajování kroutí.
Mouka tady nemusí být nic zvláštního, hladká mouka na knedlíky z vašeho regálu stačí - polohrubá by jen přitáhla trochu víc lepku, což u tohoto těsta nechcete. Máslo chce být studené, ne rozpuštěné a ne měkké jako krém na dortu, jinak se vám při vytírání s cukrem nenadělá ten vzduch, co těsto nadlehčí. Vytírejte dřevěnou vařečkou, ne rukou - ruka máslo zbytečně rozehřeje.
Moučkový cukr tu dělá dvě věci: cukruje a zároveň díky jemné struktuře nechá povrch hladký, bez zrnek, která by zůstala po krupici. Kdybyste sáhli po krupicovém cukru, sušenka bude mít trochu jinou, zrnitější kůrčičku - ne špatnou, jen jinou, a máslo se s ním o trochu hůř vytírá do pěny.
Citronová kůra je tu jen pro vůni, žádná alchymie. Oloupejte jen žlutou vrstvu, bílá je hořká a do těsta nepatří. Kdo kůru nemá nebo nechce, může dát vanilku nebo nic - těsto se nerozpadne, jen bude míň parfémované.
Sůl, i ta špetka, není na solení. Dělá to, co dělá v každém sladkém pečení: zesílí chuť cukru a másla, aby sušenka nebyla jen tupě sladká. Vynechat se dá, ale je to zbytečná škoda, protože ta špetka nic neváží na rozpočtu.
Co se týče velikosti a tloušťky, 5-7 mm není náhodné číslo - je to hranice, po které sušenka ještě stihne propečet dovnitř, než se povrch spálí. Tlustší plát znamená syrový střed, tenčí plát praská a hoří po krajích rychlej, než se stihne propečet střed. Hotovost poznáte ne podle minut na budíku, ale podle barvy: okraje má jít do lehce zlatavé, zatímco střed zůstává bledší - vytáhnete je právě v tu chvíli, protože na plechu ještě dopékají z vlastního horka.
Vaše domácí trouba pečou nerovnoměrně, horní a dolní ohřev se liší plech od plechu, proto po půlce doby plech otočte o 180 stupňů - jinak budete mít jednu stranu plechu spálenou a druhou syrovou, a to není vada receptu, to je vada vaší trouby, kterou musíte znát.