Gouda

Gouda, příteli, vzniká z prané sýřeniny – sýřenina se při výrobě pere teplou vodou, a tím se jí bere část syrovátky. Proto má tak mírnou, sladkou chuť, ne tu ostrou kyselost, kterou znáš u jiných tvrdých sýrů. Sto gramů Goudy dá 356 kilokalorií, k tomu 24,94 gramu bílkovin a 27,44 gramu tuku – sýr, který tě zasytí, ne jen pobaví jazyk.

Vybírej Goudu podle barvy a podle toho, jak se chová pod nožem. Mladá je bledě žlutá, měkká, krájí se hladce. Stará zlátne do medové, téměř oranžové barvy, a když ji rozlomíš, uvidíš drobné bílé krystalky – to je stáří, ne chyba.

Někdo říká, že Gouda je prostě jedna chuť, a čím starší, tím je to jen silnější verze téhož. Ne! Stará Gouda je úplně jiný sýr – oříškový, karamelový, s krystalky, které křupnou na zubech. Mladá se v peci rozplyne do hebké lesklé vrstvy, stará se při zahřátí spíš rozpadne a pustí tuk.

Z toho pak vzniká chyba: hospodyňka sáhne po staré, vyzrálé Goudě na zapečené těstoviny, čeká ty krémové nitky jako od mladé, a místo toho má na talíři mastnou, zrnitou kaši. Na gratin a sendvič patří mladá, stará patří na talířek k vínu, nakrájená na tenké plátky.