Fotka od AIPečené vepřové maso s jablky
Vepřové maso pečené do křupava a podávané s opečenými jablky, žitným chlebem a petrželkou.
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.
Ingredience
- 10 ks Vepřové maso plátky
- 4 ks Jablko nakrájené na čtvrtky
- 1 svazek Petrželová nať
- Sůl
- Černý pepř čerstvě mletý
- 4 ks Žitný chléb krajíčky
- 1 lžička Máslo na chléb
Postup
Posypte vepřové maso solí a pepřem z obou stran a položte na rošt. Rošt vložte do trouby s plechem umístěným níže. Dno plechu vyložte pečicím papírem, aby se lépe myl.
5 minPečte vepřové maso v předehřáté troubě při 175 °C s ventilátorem přibližně 45 minut. Pokud chcete, na konci zvyšte teplotu na 220 °C pro extra křupavost.
45 minPlátky vepřového masa položte na papírovou utěrku. Tuk z plechu slijte na pánev a rozehřejte na středním plameni. Na tuku opečte kousky jablek, opatrně je několikrát otočte, aby se nerozmačkaly. Měly by trochu změknout a prohřát se skrz.
5 minJablka přendejte do sítka a dobře je sceďte.
2 minPodávejte na míse společně s pečeným vepřovým masem.
1 minPosypte petrželkou a jezte se žitným chlebem.
Tohle je maso pečené na roštu, tak aby si samo odkapalo tuk na plech dole, a ten tuk se pak nevyhazuje – na něm se opečou jablka. Jednoduchý trik, ale celý recept na něm stojí: bez roštu máso leží ve vlastním tuku a peče se zespodu v páře, místo aby se peklo suchým žárem ze všech stran. Výsledek pak není pečené maso, ale tak trochu dušené.
Povede se to podle toho, jak se maso chová na pohled, ne podle hodin na trouhě. Čtyřicet pět minut je jen odhad, kterým se řídíš na začátku, dokud se nenaučíš poznat, kdy je hotovo. Plátky mají zezevnějšku zezlátnout do barvy pečeného chleba, povrch se mírně stáhne a šťáva, která vyteče při nakrojení, je čirá, ne růžová. Když nakrojíš a je tam ještě narůžovělá šťáva, vrať to zpátky.
Teplota 175 °C s ventilátorem je volba kompromisu: dost na to, aby se tuk vypekl a povrch se stáhl, ne tak málo, aby se maso jen dusilo ve vlastní šťávě. Ventilátor fouká horký vzduch kolem masa ze všech stran, takže se neudělá vlhká kapsa pod plátkem – to je důvod, proč se u klasické trouby bez ventilátoru musí maso v polovině obracet, tady ne. Zvýšení na 220 °C na konci je jen pro barvu povrchu, ne pro propečení – to si maso má odpracovat už při nižší teplotě.
Někdo říká, že maso se má péct přímo na plechu. Ne, protože pak leží ve vlastním tuku a šťávě a zespoda se vlastně vaří, ne peče – proto rošt a plech dole, odděleně.
Vepřové maso chtěj plátky s trochou tuku při okraji, ne úplně libové – ten tuk se při pečení roztéká a chrání maso před vysušením, navíc je to on, co pak opečeš jablka. Pokud máš jen libové kotlety, přidej na plech kousek sádla nebo oleje, jinak budou jablka smažit se na suchu a spálí se dřív, než zjemní.
Jablka vybírej pevnější odrůdu, takovou, co při pečení drží tvar a nerozpadne se na kaši – měkké moučné jablko ti na pánvi zmizí v okamžiku, kdy ho otočíš. Když nemáš jablka, kritériem je ovoce s kyselostí, která vyváží tučné maso: hruška tvrdší odrůdy poslouží stejně dobře, jen bude potřebovat o pár minut méně na pánvi, protože má méně vlákniny.
Žitný chléb tu není náhodou – jeho kyselost a hutnost sedí k mastnému masu podobně jako jablka, a navíc je to chleba, co má smysl namáčet do výpeku. Pokud žitný nemáš, kritérium je hutný kvasový chléb s výraznou chutí, ne nadýchaná bílá veka, která se v tuku jen rozmočí a rozpadne. Máslo na chléb je jen pro chuť, žádnou technickou funkci nemá, takže klidně vynech, pokud nechceš.
Petrželka na závěr dělá dvě věci: čerstvou barvu a trochu hořkosti proti tučnosti masa, takže ji sypej až na talíř, ne do trouby – teplem by jen zvadla a ztratila vůni.
V české domácnosti, kde se k obědu čeká polévka a knedlík, tohle maso s jablky klidně obstojí jako hlavní chod po polévce, místo knedlíku dej vařené brambory nebo právě ten žitný chléb podle receptu – knedlík by tu chuťově konkuroval jablkům, ne je doplňoval, proto ho sem netahej jen ze zvyku.
Trouby v bytech se liší, takže první pečení dělej s teploměrem po ruce nebo prostě nakrojením jednoho kousku v polovině času – je to surovina jako každá jiná a vyžaduje, abys jí věnoval pozornost, ne slepou důvěru v minuty na papíře.