Fotka od AICitrusovo-lemongrasová „Margarita“
Osvěžující koktejl Margarita s citrusy a citronovou trávou, doplněný zázvorem, limetkou a tequilou.
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.
Ingredience
- 1 ks Citronová tráva nadrobno strouhaná
- 20 g Zázvor nadrobno strouhaný
- 15 g Glukózový sirup
- 75 g Cukr
- 2 ks Limetka bio, na šťávu
- 75 g Voda
- 4 lžíce sirup z citronové trávy a zázvoru
- 60 ml Tequila
- 1 ks Limetka bio, šťáva z poloviny, zbytek na kousky
- 1 ks Kostky ledu
Postup
Do hrnce vložte nadrobno strouhanou citronovou trávu, zázvor, glukózový sirup, cukr a vodu, přiveďte k varu a vařte, dokud se cukr úplně nerozpustí.
4 minNechte vychladnout v hrnci, přidejte limetkovou šťávu a sirup přeceďte přes jemné sítko.
15 minNalijte sirup z citronové trávy, tequilu, limetkovou šťávu a led do shakeru a protřeste.
Podávejte ve sklenici naplněné ledem s kouskem limetky.
1 min
Tohle není jídlo, ale koktejl, a přesto to do stejné logiky zapadá: je to v podstatě citrusový sirup, kterým si uděláte vlastní margaritu bez kupované sirupové směsi. Celá věc se dělí na dvě části, které spolu nemají nic společného časově ani teplotně – nejdřív se vaří sirup, pak se teprve za chladna skládá nápoj. Kdo tohle smíchá v hlavě do jednoho kroku, bude mít tequilu uvařenou s cukrem a zázvorem, a to nechcete.
Povede se to na tom, jak dlouho vaříte sirup a jak ho pak vychladíte. Cukr se musí úplně rozpustit – to vidíte, ne odhadujete: tekutina je čirá, bez zrnek na dně, bez vločky nerozpuštěného cukru plovoucí na hladině. Čtyři minuty je jen vodítko, kolik to typicky trvá na běžném plotýnkovém sporáku, ne stopka. Jakmile je čiré, je hotovo, netřeba dál vařit – déle vařený cukrový sirup houstne a karamelizuje, a vy chcete lehký sirup, ne karamel.
Druhá věc, na které to stojí, je chlazení před přidáním limetkové šťávy. Limetková kyselina do horkého sirupu nepatří – teplo jí vezme svěžest, citrusová vůně zhořkne a ztratí ostří. Takže sirup nechte v hrnci dojít na pokojovou teplotu, pak teprve limetka a přecedění.
Citronová tráva a zázvor jsou tu základ chuti, ne dekorace, proto se strouhají nadrobno – čím menší kousky, tím víc plochy uvolní do vody svoje oleje a štiplavost. Pokud sháníte citronovou trávu čerstvou, hledejte stonek, který je na omak pevný a na konci se dá nehtem snadno naříznout; suchá a dřevnatá tráva chuť nedá, jen slámu. Nemáte-li ji vůbec, nahraďte ji kritériem, ne přesnou náhradou – potřebujete něco citrusově-travnaté a aromatické, třeba kůru z limetky s trochou citronové trávové pasty, ale výsledek bude jiný nápoj, ne totožný.
Glukózový sirup v tomhle množství nedělá sladkost, dělá texturu – brání cukru rychle zkrystalizovat zpátky a dává sirupu hladší, méně "cukerný" pocit v ústech. Bez něj to půjde taky, jen sirup bude trochu víc jak cukrová voda a při dlouhém skladování v lednici může mít tendenci se zpátky vysypat na dně nádoby drobnými krystalky. Pokud ho nemáte, medem nenahrazujte automaticky – med má vlastní chuť, která přebije citronovou trávu, raději ho prostě vynechte a dejte o trochu víc cukru.
Limetka se tu objevuje dvakrát a pokaždé jinak: jednou jde o šťávu do sirupu, podruhé o šťávu přímo do shakeru s tequilou. Bio limetka je doporučená proto, že slupka se při strouhání zázvoru a citronové trávy dostane do styku s rukama a prkénkem, a nestříkaný povrch je tu spíš otázka klidu než nutnosti – šťávu samotnou to neovlivní. Vybírejte limetku těžkou na svou velikost, to znamená hodně dužiny a šťávy; lehká a nafouklá limetka je suchá uvnitř a vymáčknete z ní málo.
Tequila je tu jediná skutečná proměnná chuti nápoje samotného – sirup dělá sladko-kořenitý rám, tequila dává tělo. Stříbrná (blanco) tequila bude chutnat čistě citrusově a kořenitě, starší (reposado) přinese do koktejlu vanilkový a dřevitý tón z bečky, což se zázvorem a citronovou trávou může bít nebo naopak hezky doplnit – to je na vyzkoušení, ne na dogma.
Shaker s ledem má jeden účel, který se často přehlíží: nejde jen o zamíchání, ale o rychlé zchlazení celé směsi tak, aby led nestihl moc roztát a nápoj se nezředil. Proto se protřásá krátce a důrazně, ne dlouho a pomalu – chcete nápoj ledový a soustředěný, ne vlažný a vodnatý. Sklenici na podávání naplňte ledem už předem, aby i ona byla chladná, než do ní nalijete – teplá sklenice vám ten rychle vybojovaný chlad hned zase vezme.