Králík po mysliveckuFotka od AI

Králík po myslivecku

Dušený králík s cibulí, kořenovou zeleninou, bílým vínem a rajčaty, dochucený bazalkou.

Porce: 4 Příprava 20 min Vaření 120 min Maso
Obsahuje: lepek
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.

Ingredience

Králík po myslivecku — ingredience: Králičí maso, Cibule, Řapíkatý celer, Mrkev, Bobkový list, Bílé víno

Postup

  1. Cibuli nakrájejte na tenké plátky, mrkev a řapíkatý celer nadrobno nakrájejte. Králičí maso obalte v mouce.

  2. Cibuli orestujte na olivovém oleji, přidejte králičí maso a opečte ze všech stran na silném ohni.

  3. Přidejte mrkev, celer a bobkový list a za míchání opékejte.

    5 min
  4. Zalijte bílým vínem, nechte odpařit, přidejte rajčata a černý pepř. Vařte.

    5 min
  5. Přidejte masový vývar.

  6. Duste králíka na mírném ohni, podle potřeby přilévejte vývar.

    60 min
  7. Zhruba v polovině vaření přidejte podle chuti lístky bazalky.

Králík po myslivecku je poctivý dušený guláš – maso se nejdřív orestuje do tvrda, pak se pomalu táhne ve víně, rajčatech a vývaru, až se vlákna rozvolní a šťáva zhoustne sama od sebe, bez zahušťování. Jméno „myslivecké“ nemá nic společného s tím, co myslivci skutečně vařili v lese – je to spíš nálepka z dob, kdy se takhle zušlechťovala zvěřina a drůbež, co nebyla mladá a potřebovala dlouhé vaření ve víně a kořenové zelenině, aby zmákla.

Povede se to, nebo ne, se rozhoduje na dvou místech. První je restování masa na začátku: to musí být na silném ohni, dokud mouka na povrchu nezrzne a nechytí barvu – tam vzniká ta hnědá chuť, co se jinak nedá ničím nahradit. Druhé místo je celé to dlouhé dušení na konci: oheň musí být tak slabý, že tekutina jen tiše probublává, ne vaří. Jinak se maso zvenku rozvaří dřív, než zevnitř zmákne, a dostanete vlákna, ne šťávu.

Králík je libé maso bez vlastního tuku, a právě proto ho nejde upečet rychle a nasucho – vysuší se a ztvrdne. Jediná cesta je dusit ho dlouho v tekutině, která ho postupně změkčí a zároveň ho obohatí o chuť vína, rajčat a zeleniny. Proto tu není žádná zkratka ani na čase, ani na teplotě.

K tomu se v českém pokoji hodí knedlík – houskový nebo i bramborový, podle toho, co máte raději – protože ta hustá vinná omáčka s rajčaty se potřebuje na něčem nabrat, a knedlík to umí lépe než rýže. Polévka před tím ať je lehká, vývarová, ať se nebije s vínem a rajčaty v hlavním chodu.

Králičí maso si vybírejte podle toho, kolik má ještě na kostech přirozené vláčnosti – mladý králík z chovu je lepší než ten, co už měl za sebou pár vrhů, ten je tužší a chce o to delší dušení. Nemáte-li králíka, dá se nahradit jakýmkoli libým masem, které potřebuje dlouhé vlhké dušení a nemá vlastní tuk – kuřecí stehna fungují, i když chuť bude samozřejmě jiná, méně výrazná.

Cibule, mrkev a řapíkatý celer nejsou jen výplň – je to základ chuti, na kterém stojí celá omáčka, tzv. zelenina na dno hrnce, kterou kdysi vymyslela ekonomika, ne žádná magie: zbytky zeleniny ze zahrady a sklepa se takhle dostaly do hrnce a nic nepřišlo nazmar. Mrkev poznáte, že je hotová, podle toho, že se při zatlačení lžičkou ohýbá a nepraská – to je okamžik, kdy je dost měkká, ale ještě držela tvar.

Bílé víno má v omáčce dvě práce: přinese kyselost, která vyvažuje tučnost masa a sladkost rajčat, a jeho alkohol se musí odpařit dřív, než přidáte rajčata – jinak zůstane v omáčce nepříjemná pálivá chuť syrového alkoholu. Nemáte-li bílé víno, kritériem náhrady je kyselá tekutina bez cukru – jde třebas i víno červené, i když barva omáčky bude temnější, nebo v nouzi trocha octa rozředěného vodou.

Mouka na obalení masa slouží jako první vrstva, co při restování zhnědne a dá vzniknout té typické hnědé chuti, zároveň po rozpuštění v omáčce mírně zahustí šťávu – proto se nikdy nepřidává škrob nebo jiné zahušťovadlo navíc, bylo by to proti smyslu kroku. Vrstva mouky má být tenká, jen pudrová, jinak se maso neopeče, ale spíš upaří ve své vlastní vlhkosti.

Rajčata v konzervě dávají tělo a barvu omáčce – čím kvalitnější konzerva, tím méně kyselá a syrová chuť zůstane, proto se taky vaří s masem dost dlouho, aby se ta syrovost vyvařila. Bazalka přidaná v polovině vaření si tak stihne uvolnit vůni do omáčky, ale nezhořkne jako při vaření od začátku – proto ten pokyn „zhruba v polovině“, ne na úplném konci jako dekorace.

Na domácím sporáku je největším nebezpečím právě ten poslední, dlouhý krok – silný hořák dokáže i na nejnižším stupni udržet var silnější, než je potřeba. Řešení je jednoduché: hrnec odsunout na menší plotýnku nebo použít podložku, a hlídat ne čas na hodinkách, ale bublinky na hladině – mají být tiché a ojedinělé, ne bouřlivé. A nezapomeňte, že tohle jídlo nemá spěchat – těch dvě hodiny dušení jsou surovina stejně jako maso, a uspíšit je nejde, jen zkazit.

Nahlásit tento recept hello@fridge.menu