Fotka od AIKrémová polévka z červené řepy
Jemná krémová polévka z červené řepy, zjemněná jogurtem a petrželkou, podávaná s krutony.
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.
Ingredience
- 300 g Červená řepa
- 125 ml Jogurt
- 40 g Mouka
- 30 g Máslo
- 2 ks Mrkev
- 1 ks Cibule
- 1 lžíce Červený vinný ocet
- 1.5 l Voda
- Sůl podle chuti
- Petrželová nať podle chuti
- Krutony podle chuti
- Mandle podle chuti, opečené
Postup
Na pánvi na mírném ohni rozpusťte máslo, odstavte z ohně ještě před úplným rozpuštěním a nechte pár minut odstát.
Postupně přidejte mouku a energicky promíchejte do hladké, jemné konzistence bez hrudek.
Řepu, mrkev a cibuli nakrájejte na malé kostičky a přidejte do hrnce s připravenou jíškou.
Zalijte půldruhým litrem teplé vody, přidejte červený vinný ocet a sůl.
Vařte na mírném ohni asi hodinu, občas promíchejte.
60 minJakmile je řepa měkká, odstavte hrnec z ohně a nechte vychladnout.
Ponorným mixérem rozmixujte směs na hustý krém.
Polévku přendejte do mísy, přidejte jogurt a nakrájenou petrželku.
Důkladně promíchejte a podávejte v hlubokých talířích s krutony nebo opečenými mandlemi.
Krémová polévka z řepy, podbarvená jíškou, dotažená jogurtem do kyselosti, co v ní ten ocet jen podpoří. Celá věc stojí a padá na dvou místech: na jíšce, která nesmí zhořknout, a na řepě, kterou nesmíte uvařit na měkko a nechat tam stát – vlhkost a cukr z ní utečou a chuť bude plochá, prázdná, jako byste vařili vodu s barvivem.
Jíška z másla a mouky není ozdoba, je to základ hustoty a chuti celé polévky. Máslo se rozpustí jen těsně – vidíte to na tom, že se v pěně ještě drží kousky, nerozteklo se úplně – a pak se stáhne z plotny. Proč? Protože horké máslo spálí mouku ve vteřině a z jíšky je najednou hořká kaše, kterou nezachráníte ničím, žádným jogurtem, žádnou řepou. Odstavením a chvilkou odstání teplota klesne pod tu hranici, kde se škrob v mouce spálí, a vy máte čas mouku vmíchat v klidu, ne v panice.
Řepa, mrkev a cibula se krájí na malé kostičky ne pro krásu na talíři – stejně to pak rozmixujete – ale pro rovnoměrné vaření. Velký kus řepy se bude vařit jinak uvnitř a jinak na povrchu, malý kousek je skrz naskrz hotový ve chvíli, kdy se dá propichnout vidličkou bez odporu, ne drtit jako kámen a ne rozpadat se v kaši. Mrkev v tomto testu ukáže totéž co ve všech ostatních polévkách: ohýbá se, povoluje, nelámá se.
Někdo řekne, že se řepová polévka musí vařit dvě hodiny, aby byla "dochucená". Ne. Řepa je hotová, jakmile je měkká – zkoušíte to, nepočítáte minuty na hodinách. Hodina je jen vodítko, kdy se poprvé podívat, ne cíl, kterého se musí dosáhnout za každou cenu.
Červená řepa je tu základ a dává barvu i tu typickou zemitou sladkost. Vybírejte pevné bulvy, bez vrásek a měkkých míst – stará, povadlá řepa je suchá uvnitř a polévka z ní bude bez těla. Syrová se krájí snáz, než si myslíte, nemusíte ji předvařovat, jde přímo do hrnce s ostatní zeleninou.
Mrkev tu nehraje první housle, ale zjemňuje sladkost řepy a dodává barvě trochu tepla. Klidně použijte i trochu větší kusy, mrkev se stejně vaří dost dlouho na to, aby stihla zjemnět se vším ostatním.
Cibule je základ chuti, který se v krémové polévce ztrácí z pohledu, ale ne z chuti – bez ní by polévka byla plochá, jednorozměrná. Stačí běžná žlutá cibule, nic exotického.
Máslo a mouka dělají jíšku, která polévku zahustí a dá jí tu hebkost, díky níž se neptáte, jestli je to spíš omáčka, nebo polévka. Pokud nemáte máslo, dá se nahradit jiným tukem, který snese krátké zahřátí bez spálení – ale pozor, přijdete o tu lehce oříškovou chuť, kterou máslo do jíšky dává.
Jogurt se přidává až na konci, do vychladlé, rozmixované polévky, a to je důležité – horká polévka by jogurt srazila a místo hebkého krému byste měli bílé vločky. Vybírejte jogurt bez přidaného cukru, hustší, bílý, klasický. Pokud nemáte jogurt, hledejte náhradu podle kritéria kyselosti a tučnosti zároveň – zakysaná smetana je nejblíž, ale přidejte ji opatrněji, je tučnější.
Ocet doplňuje kyselost, kterou jogurt sám nezvládne, protože se do polévky dostává až na konci v malém množství. Červený vinný ocet má tu výhodu, že jeho kyselost je měkčí než u obyčejného lihového octa, nebije do chuti tak ostře.
Krutony a mandle nejsou výzdoba pro fotku, dávají polévce to, co jí samotné chybí – křupnutí. Hladká krémová polévka bez kontrastu textury rychle omrzí, proto se nepodceňuje ani tahle poslední drobnost.
K obědu tahle polévka funguje dobře samostatně, je sytá díky jíšce a zelenině, ale kdo je zvyklý mít k obědu víc, může ji podat jako předkrm před hlavním jídlem – třeba právě před knedlíky s masem, kde se ta kyselá, zemitá chuť řepy hezky odliší od těžšího hlavního chodu.