Špenát zapečený pod sýrovou krustouFotka od AI

Špenát zapečený pod sýrovou krustou

Špenát zapečený pod sýrovou krustou s bešamelovou omáčkou a parmazánem.

Porce: 4 Vaření 30 min Přílohy
VegetariánskéObsahuje: lepek, mléko, ořechy
Štítky se generují automaticky podle ingrediencí a mohou být chybné. Pokud je to pro vás důležité, zkontrolujte údaje na obalu.

Ingredience

Špenát zapečený pod sýrovou krustou — ingredience: Špenát, Máslo, Parmazán, Mléko, Máslo, Mouka

Postup

  1. Mražený špenát uvaříme v osolené vroucí vodě.

    15 min
  2. Čerstvý špenát očistíme od kořínků, stonků a žilek a namočíme ve vodě se sodou.

  3. Očištěný čerstvý špenát dusíme na pánvi s malým množstvím vody pod pokličkou.

  4. Špenát vymačkáme a orestujeme na pánvi na másle.

  5. Předehřejeme troubu na 180 °C.

  6. Dno zapékací formy vyložíme vrstvou bešamelu, přidáme špenát, přikryjeme bešamelem a posypeme parmazánem.

  7. Zapékáme v troubě do zlatavé krusty.

    15 min
  8. Zapečený špenát naservírujeme na talíře a podáváme horký.

Tohle je vlastně gratinovaný špenát v bešamelu – stará francouzská škola, ale udělaná tak, aby fungovala i v obyčejné bytové troubě. Celá hra se odehrává na dvou frontách: jak zbavit špenát vody, aby nebyl vodnatý, a jak uvařit bešamel, aby nebyl lepkavá kaše ani vodová omáčka, ale hladká krémová hmota, která špenát obejme a pod sýrem se spojí do krusty.

Špenát je z devadesáti procent voda a ta je váš největší nepřítel. Ať vaříte mražený nebo dusíte čerstvý, vždycky ho na konci vymačkáte – pěstí, cedníkem, čím chcete – protože každá kapka, kterou tam necháte, vám později naředí bešamel a z krusty udělá kaluž. Pak ho orestujete na másle, a tohle není kosmetický krok: máslo nahrazuje tu vodu, kterou jste vymačkali, a dá špenátu chuť místo trávy.

Bešamel je motor celého jídla. Máslo a mouka se spolu krátce zahřejí – ne do zlata, jen do ztracení vůně syrové mouky, cítíte to nosem – a pak se po troškách zalévají teplým mlékem za stálého míchání. Hotovost bešamelu nepoznáte podle minut, poznáte ji podle lžičky: omáčka má stékat pomalu, v souvislém proudu, ne kapat jako voda a ne stát jako lepidlo.

Zapékáte na 180 °C – to je teplota, při které se sýr na povrchu stihne roztát a zhnědnout do krusty dřív, než se bešamel pod ním rozvaří a špenát vysuší. Patnáct minut je jen vodítko; dívejte se na barvu povrchu, ne na hodiny.

Špenát: mražený je v pohodě, je to prakticky hotová práce někoho jiného – uvařený, zbavený přebytečné vody při mrazení, jen ho dotáhnete. Čerstvý dá víc práce, ale víc chuti a barvy, pokud ho sháníte, berte listy tmavě zelené, pevné, bez žlutých skvrn – ty značí stáří a hořkost. Namáčení v sodě není rituál, je to praktická věc: soda uvolní písek usazený v záhybech listů a trochu listy zjemní, abyste se zbavili hořkosti.

Máslo na restování špenátu a máslo do bešamelu jsou dvě různé úlohy, i když je to stejná surovina. U špenátu nahrazuje ztracenou vlhkost a dodává chuť – tady si klidně vezměte i olivový olej, pokud chcete lehčí verzi, špenátu to neublíží. U bešamelu ale máslo pracuje jako nosič mouky, vytváří s ní tu hladkou pastu, které se říká jíška, a tady bych s náhradou nepokoušel štěstí – jiný tuk se s moukou chová jinak a riskujete chuchvalce.

Mouka je zahušťovadlo a nic víc. Pokud byste chtěli bezlepkovou verzi, hledejte jinou škrobovinu se stejnou schopností vázat tekutinu za horka, ale počítejte, že se bude chovat jinak při zahřívání a budete si muset konzistenci ohmatat znovu, ne podle tohoto návodu.

Mléko dává bešamelu tělo a jemnost. Má být teplé, když ho přiléváte do jíšky – studené mléko do horkého tuku je přesně ten moment, kdy vznikají chuchvalce, co se pak nerozmíchají. Plnotučné je lepší, ale i polotučné poslouží, jen bude omáčka řidší a budete možná potřebovat o trošku déle vařit, aby zhoustla.

Parmazán dělá tu krustu, kterou máte na talíři vidět jako cíl celé práce. Je to tvrdý, suchý sýr s málo vody, a proto se roztaví do křupavé vrstvy, ne do louže. Kdo nemá parmazán, hledá tvrdý, dobře vyzrálý sýr podobného typu – gran grana se obejde bez cestování do Itálie, u nás sáhnete po jakémkoli tvrdém sýru na strouhání, který se neroztéká do oleje.

Muškátový oříšek a sůl jsou tu kvůli bešamelu, ne kvůli špenátu – špenát si svou chuť nese sám. Muškát v bešamelu je klasika, protože zabíjí tu mdlou mléčnou chuť, dává ostrý tón, ale berte ho opatrně, čajová lžička jemně nastrouhaného oříšku na tohle množství mléka stačí, přemíra z toho udělá parfém, ne jídlo.

K obědu si dejte polévku jako obvykle a tohle berte jako přílohu, i když s tím množstvím sýra a bešamelu to snadno obstojí jako hlavní chod pro čtyři, pokud přidáte knedlík nebo kus chleba na vytření talíře.

·

Nahlásit tento recept hello@fridge.menu